Neminout milník a pít z pramene

Tohle je prostor pro můj blog. Pro moje články. Potřeboval jsem ho ale začít pomyslným začátkem. Ferdou. A věnovat Ferdovi prostor. Dát pospolu alespoň slova, která jsem v různých etapách byl schopen formulovat. Nyní nastal čas pro úpravu. 

Úvodní text pro blog dříve zněl takto:

"Ferda je miminko, které nám v roce 2019 umřelo těsně před narozením. Celou dobu nám dělá velkou radost, víří lásku a zároveň to celé kolem něj nepředstavitelně bolelo, bolí, hřeje a má to svůj vývoj a svoji cestu. I proto bych zde chtěl zachytit fragmenty jeho příběhu na jednom místě a tuto stránku věnovat jemu. Konkrétně zde najdete mé sdílení a další texty."

Do teď tenhle prostor patří Ferdovi. Od teď patří jemu i dalším článkům. S Ferdou to nikdy nebude uzavřený. Ani nemůže být. Už protože byl tak jak byl. A já pro něj mám místo ve svém srdci, ve Valči pod dubem, i tady na blogu. Nic se neuzavírá, jen se transformuje, procházíme další branou dál, míjíme milník. Velmi vědomě, je to jemňoučký a důležitý, nehledě na wikipedii, která říká: "milník má v harmonogramu obvykle nulovou délku trvání". S vděčností, radostí, s trochou smutku a s obrovskou porcí pokory, lásky a síly. 

Ferdo, děkuju ti. Miluju tě. Můj první synu. Jedu dál. Jdu dál. Procházím jednou branou za druhou. Tvořím, cítím život ve všech podobách i barvách, v hlubinách, na souši i při plavbě. A udržuju s tebou spojení.